Legenda k Německo-českému slovníku výtvarného umění a zeměpisných názvů

Charakteristika a struktura slovníku, návod k použití (česká verze)

Cílem výše uvedeného slovníku je zcela jednoznačně služba jazykové kultuře a kultuře obecně. Shrnutím lexikálního materiálu v oblasti výtvarného umění v obou jazycích chce slovník přispět k hlubšímu porozumění a intenzivnější komunikaci mezi německy a česky mluvícími Evropany v příslušném oboru i mimo něj.

Předkládaný terminologický slovník je první částí Německo-českého a česko-německého slovníku výtvarného umění a zeměpisných názvů. Je slovníkem především překladovým, u slov cizího původu a vybraných slov domácích též výkladový. Obsahuje zhruba 53 000 hesel a cca 5 000 hesel v příloze. Jedná se tedy o slovník středního až velkého rozsahu. Je určen pro překladatele, průvodce, studenty a učitele uměnovědných resp. historických oborů, pracovníky památkové péče a muzeí, tlumočníky, výtvarné umělce, sběratele, starožitníky a veškerou zainteresovanou laickou veřejnost. Zahrnutím všech oblastí výtvarného umění, neobvykle vysokým počtem hesel a především detailností jejich zpracování (údaje k oborovému přiřazení, kolokabilitě čili spojitelnosti s dalšími slovy, výslovnosti, etymologii, stylistické rovině, územní platnosti a především významu hesel) je tento slovník jak v německo-české, tak i jiné dvoj- či vícejazyčné terminologické lexikografii počinem nevšedním. Nečiní si však nárok na úplnost.

Jde o slovník jednak tzv. dekódovací, t.j. určený českým rodilým mluvčím při dekódování německých textů, tedy jejich převodu do češtiny; jednak tzv. kódovací, t.j. určený německým rodilým mluvčím při kódování, tedy produkci českých textů. U uživatelů, kteří budou slovník používat především při dekódování, se předpokládá minimálně základní znalost cizího jazyka (tou je chápána znalost jazyka zhruba po jednom až dvou letech studia při přibližně čtyřech a více hodinách týdně). Při kódování je ovšem zapotřebí hlubší znalosti cizího jazyka (nejméně dvou, zpravidla však více let studia).

Slovník si klade za cíl poskytnout uživateli získání co nejplnější – tedy nejenom orientační – komunikativní kompetence v oblasti výtvarného umění obecně i v určitém specielním oboru. Chce tedy plnit funkci jak studijní a vědeckou, tak i poskytovat základní jazykové i věcné informace. Co se týče vstupních znalostí uživatelů v jednotlivých oborech výtvarného umění, předpokládá se alespoň všeobecná úroveň zainteresovaného maturanta.

Pro častý výskyt určitého typu zeměpisných názvů v textech s tématikou výtvarného umění a obtíže s jejich dekódováním i kódováním byly tyto rovněž zahrnuty do slovníku (viz I.2.11.4.).

Makrostruktura slovníku (celkové uspořádání heslových slov, uvádějících heslovou stať) je výlučně abecední, nikoli pojmové (věcné) či kombinované. Není užito hnízdování (uspořádání heslových slov čili lemmat do slovotvorně sdružených skupin lexémů). U slovotvorně příbuzných heslových slov se tedy nepoužívají podhesla. Ve funkci heslového slova není použito slovotvorných morfémů nebo částí slov (složenin). Jako heslová slova fungují i víceslovné lexémy, např. biblické názvy výtvarných děl, viz I.1.). Výjimečně slouží jako heslová slova i zkratky.

Hesla všech oborů výtvarného umění jsou spojena do jednoho korpusu.

Opakující se části německého heslového slova v podobě kompozita (složeniny) či sousloví jsou nahrazeny tildou (~).